Správa CHKO Brdy >> Charakteristika oblasti >> Přírodní podmínky a souvislosti

Přírodní podmínky a souvislosti

Přírodní podmínky a souvislosti

  • Geologický aspekt: Nejvyšší části Brd jsou budovány zejména z prvohorních slepenců a křemenců (kambrium). Na západním břehu Padrťských rybníků se uplatňují také proterozoické horniny Kralupsko – zbraslavské skupiny (buližníky).  Výše uvedené skupiny hornin jsou extrémně neúživné a kyselé. Brdy představují největší souvislou plochu budovanou horninami tohoto složení v ČR, čímž se výrazně liší od pohraničních hor budovaných krystalinikem. Z dalších již úživnějších geologických útvarů upozorněme na prvohorní spilitový vulkanismus v oblasti Padrťských rybníků a na fosiliferní kambrické břidlice celosvětového významu v oblasti Jinců. Geologicky jsou Brdy rozsáhlým komplexem, který jinde u nás ani ve velké části Evropy nemá obdoby.

                                    Suťová pole                                             Schodovitě utvářená skála s blokovým rozpadem

 Pedologický aspekt: Na Půdní mapě ČSSR z r. 1973 jsou Brdy výrazným ostrovem hnědých nenasycených, místy oglejených půd, k nimž se okrajové přimykají hnědé půdy nasycené (okolí Jinců) nebo pseudogleje. Tím se Brdy výrazně odlišují od svého okolí včetně Hřebenů a skupiny Radče. Navazující krajinné celky jako Křivoklátsko, Česky kras, Sedlčansko či Blatensko jsou pedologicky od Brd ještě více odlišné.

  • Geomorfologicky je území jedinečné téměř úplnou absencí mladé kvartérní erozní činnosti. Úzká hluboká údolí jsou naprostou výjimkou (kromě údolí Litavky). Údolí mají tvar širokých úvalů často plných balvanů. Ani u větších potoků nedochází k vytvoření klasické nivy tvořené naplaveninami. Pro Brdské pohoří jsou typické táhlé kopce, ploché hřbety, na nichž často vystupují skalní hřebeny a sruby až několik set metrů dlouhé, které jsou doprovázeny rozsáhlými drolinami, suťovými plášti, balvanitými proudy atp. Buližníky místy vystupují bizarními rozeklanými skalami. Brdy v rámci ČR představují jednu z největších souvislých ploch, kde je zachován předkvartérní makroreliéf, jen místy domodelovaný pochody v periglaciální zóně.

  • Klimaticky je území zcela odlišné od suššího a teplejšího okolí. Nadmořská výška pohoří je cca 600 – 830 m n.m. V této výšce srážky dosahují k 800 mm, což je vůči okolní krajině (Hořovice cca 550 mm) velký rozdíl. Území je ostrovem chladného a vlhkého klimatu – horského charakteru, do jehož nižších okrajových poloh zasahují výběžky klimatu teplejšího a suššího (např. podél Litavky). Široká úvalovitá údolí představují místa, kde se uplatňuje inverzní charakter klimatu (pozdní a časné mrazy – např. Padrtě). Místy se vyskytují podchlazené a podmrzlé sutě.

  • Z hlediska fyto/zoogeografie lze hovořit v Brdech jako o ostrově montánního charakteru - tedy jako o oreofytiku - uprostřed podstatně teplejší oblasti. V Brdech existuje řada fenoménů vztahující se pouze na horské oblasti. V porovnání s našimi hraničními horami nižší nadmořská výška Brd, nižší hmotnatost pohoří a geografická poloha v rámci ČR (obklopení teplými a suchými oblastmi) způsobuje, že zdejší oreofytikum je méně rozsáhlé a klimaticky mírnější něž např. na Šumavě. Nicméně existence brdského oreofytika je všeobecně přijímaným faktem.

  • S nadmořskou výškou a srážkami srovnatelnými např. se Šumavou souvisí bohatě vyvinutá hydrologická síť. Brdy jsou významnou zdrojnicí a zásobárnou kvalitní pitné vody v rámci silně osídlených středních Čech. Většina potoků má přirozený charakter koryta a břehů a velmi čistou vodu. Brdy jsou převážně odvodňovány Litavkou a jejími přítoky do Berounky, jen malá část směřuje přímo do Vltavy.

  • Antropické vlivy: Prehistorické osídlení bylo kvůli chladnému klimatu a neúživnosti půd zřejmě velmi řídké. Zásadní byla nejspíše až středověká kolonizace a těžba dřeva spojená se získáváním dřevěného uhlí. Osídlení vysokých Brd však nikdy nebylo významnější, bylo pouze v nižších polohách či v příhodnějších místech (Kolvín, Padrtě, Teslíny atp.). Zásadní vliv na biotu měl příchod novodobého lesnictví s tvorbou rozsáhlých smrkových monokultur a vznik vojenského újezdu. Vojenské aktivity ve VÚ způsobují jako vedlejší efekt disturbance půdy a vegetace. Z hlediska ochrany přírody a krajiny jde převážně o pozitivní zásahy. Jde o tvorbu depresí a tůní pojezdy techniky či výbuchy munice, narušování drnu, periodické požáry atd. Nevybíravé vojenské zacházení s prostorem napomáhá vedle izolace oblasti i udržení přírodovědně hodnotného bezlesí. Pravidelné disturbance způsobují vždy zadržování sukcese. Výbuchy a požáry na dopadových plochách způsobují snížení hranice lesa a vytvoření plošných vřesovišť a rašelinišť, která by bez vojenských aktivit změnily biologické pochody ve zcela jiné, lesní stanoviště.

Zachovalé lesní porosty (suťové lesy)                                            Bahna - velké militární bezlesí ⇒  kontinuální narušování,  nestabilní mozaika vlhkých a suchých biotopů s mladými lesy v různé fázi sukcese.

 

  • Novodobé lesní hospodářství se podstatným způsobem podepsalo na přeměně přírodních nebo přírodě blízkých porostů na současné smrkové monokultury, které co do homogennosti a plošné rozlohy patří mezi největší na našem území. Přes značnou rozlohu kulturních smrčin je v Brdech celá řada převážně menších lokalit, které mají přirozenou či přírodě blízkou povahu. Lesy s přirozenou dřevinnou skladbou (hlavně dub, buk, jedle, jilm, lípa, borovice, smrk) jsou zachovány zejména v oblastech špatně přístupných a ekologicky extrémních - droliny, balvaniska, strmé svahy, skály a skalní rozpady, silně podmáčené či zrašelinělé plochy atd. 

Správa CHKO Brdy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt