Správa CHKO Brdy >> Charakteristika oblasti >> Vegetace Brd, význačné biotopy a druhy

Vegetace Brd, význačné biotopy a druhy

Pro vegetaci Brd jsou klíčovými zejména vesměs oligotrofní horninové podloží a klimatické poměry. Uplatňují se zde především krajinně ekologické pochody jako vrcholový fenomén, zvrat vegetačních pásem, paludifikace, acidifikace, pronikání teplejšího klimatu do vyšších poloh a lidská aktivita – zejména lesnictví a vojenství. Vzhledem k souvislostem je mísení vegetačních prvků a druhů středních poloh (mezofytikum), které převládají, s druhy horských poloh (oreofytikum), pro Brdy typické. Problematikou oreofytika Brd se zabýval ve svých pracech zejména Domin (1903, 1926). Druhy vysokých poloh v oblasti plošně nedominují, řada druhů známých v době Dominově již v území vymřela (viz. níže). Avšak přítomnost montánních druhů Brdy fytogeograficky vylišuje vůči okolním krajinným celkům. Pro Brdy jsou typické skupiny druhů, které jsou alpskými migranty, nejznámějšíSoldanella montana a subatlantské prvky jako Chrysosplenium oppositifolium. Pro brdské oreofytikum jsou typická některá společenstva, která se v mezofytiku nevyskytují (Sofron 1998). Jsou to zejména třtinové smrčiny (Calamagrostio villosae-Piceetum), rohozcové smrčiny (Bazzanio- Piceetum), rašeliníkové smrčiny (Sphagno-Piceetum) a rašelinné březiny (Betuletum pubescentis). Dále prameniště as. Chrysosplenietum oppositifolii, přechodová rašeliniště a vrchoviště, zejména as. Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, louky podmáčené, smilkové a trojštětové. Horská květena se zde však nerozvíjí na vrcholcích a hřebenech, protože tato stanoviště jsou příliš suchá a neúživná, ale v humózních lesích, na rašeliništích, u potoků a v chladných údolích, kde se často setkáváme s fenoménem inverze vegetačních stupňů. Brdy od okolní krajiny odlišují zejména chladnomilné druhy a biotopy, proto se níže zaobíráme zejména jimi, avšak místy jsou až nečekaně přítomny i druhy typické pro daleko teplejší oblasti. Pronikání teplomilných prvků do území je dobře patrné např. v lokalitě na Křešíně (bezprostředně při hranicích VVP) kde rostou druhy jako Pulsatilla pratensis či Avenula pratensis. Zvrat vegetačních pásem v Brdech se uplatňuje např. na vrchu Koníček, kde se zachovaly nejníže bučiny, výše suťové lesy a kolem vrcholu duboborový reliktní porost. Vrcholový fenomén se uplatňuje na nejvyšších kopcích a hřbetech.

Význačným jevem uvozujícím Brdy do souvislostí horských oblastí ČR jsou zejména rašeliniště. Sice bývají nevelké hloubky, avšak dosti značné rozlohy. Pánevní rašeliniště pokryté smrkovou tajgou se rozkládá na východním břehu horního Padrťského rybníka, zatímco ve vrcholové oblasti východně od Toku se nachází mělké, ale rozlehlé rašeliniště typu blanket bog (pokryvné rašeliniště). Drobná pramenná rašeliniště nacházíme všude, kde je špatný odtok vody, jak lze vidět názorně na cílové ploše Brda. Typické jsou pramenné rašelinné kupky známé např. z okolí Strašic (Bahna). Prameništní a rašelinné biotopy zastoupené v Brdech dle mapování Natura 2000 jsou: R1.2, R1.4, R2.2, R2.3, R3.1. Zvláštní postavení mezi rašelinnými biotopy mají vzácné rašelinné biotopy lesů - rašelinné březiny L10.1 a rašelinné a podmáčené smrčiny L9.2. Jak již bylo výše uvedeno, zásadní vliv na vegetaci Brd mělo a má lesnictví. Domin ve své práci (1926) popisuje vliv místního lesního hospodaření na pokles druhové diverzity. Níže uvedená doslovná citace v krátkosti popisuje, jak dochází k úbytku druhů rostlin pod smrkovými monokulturami: „Podhorské a horské lesy smíšené (s jedlí, bukem a klenem) zejména mizí vlivem odlesnění a zavádění čistých smrčin. Některé druhy se udržují jako relikty, např. Rosa pendulina při okrajích lesů smrkových. Jestliže se nahradí smíšený les smrčinou, ztrácejí se jednotlivé druhy nestejně, asi ve třech etapách: nejdříve nejcitlivější druhy (Galium odoratum, Melitis melissophylum, Milium effusum, Hordelymus europaeus, Daphne mezereum) dále méně citlivé jako Galeobdolon luteum, Festuca altissima, Polygonatum verticillatum, Sanicula europaea, až konečně zbývají druhy nejméně citlivé, které hynou až dlouholetou kulturou smrkovou.“ Z tohoto úryvku je patrné, že v minulosti byly lesy Brd daleko bohatší než v současnosti, kdy smrkové monokultury zcela dominují a lesy původního charakteru se dochovaly pouze fragmentárně.

Vojenské aktivity vyprodukovaly velmi zajímavé biotopy. Po odlesnění velkých ploch pro dopadové plochy dělostřelecké střelnice (Houpák, Tok, Brda) se podstatně změnily klimatické a pedologické podmínky mnohahektarových bezlesých ploch. Vytvořily se nebo výrazněji projevily systémy proudění větru a ukládání sněhu, což má společně s častými požáry vyvolanými dopady granátů významný vliv na vegetaci umělých holí. Tímto problémem se zabývali Hlaváček a Sofron (2007), kteří v partiích vysokých Brd operují s existencí anemoorografického systému. V delším časovém období se nepochybně budou ekologické podmínky holí dále měnit a spolu s tím i jejich biologická složka.

Výčet biotopů typických pro Brdy

(zkratky biotopů jsou uváděny dle Katalogu biotopů ČR Chytrý et al. 2010)

  • Prameništní a rašelinné biotopy R1.2, R1.4, R2.2, R2.3, R3.1 (v ochuzené a netypické formě)
  • Sekundární podhorská a horská vřesoviště – T8.2 Brusnicová vegetace skal a drolin – T8.3
  • Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin – S1.2
  • Podhorské a horské smilkové trávníky – T2.3
  • Střídavě vlhké bezkolencové louky – T1.9
  • Vlhké pcháčové louky – T1.5 a Vlhká tužebníková lada - T1.6
  • Mezofilní ovsíkové louky s prvky horských a podhorských trojštětových luk – T1.1 (s přechody do T1.2)
  • Vegetace vod: Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod – V1, Vegetace mělkých stojatých vod – V2, Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní - V3, Makrofytní vegetace vodních toků - V4, Rákosiny eutrofních stojatých vod – M1.1, Pobřežní vegetace potoků – M1.5, Vegetace vysokých ostřic -  M1.7, Vegetace vytrvalých obojživelných rostlin - M3, Mokřadní vrbiny - K1
  • Mokřadní olšiny L1, Údolní jasanovo-olšové luhy – L2.2
  • Suťové lesy - L4
  • Květnaté bučiny – L5.1, Acidofilní bučiny - L5.4
  • Suché acidofilní doubravy – L7.1, Boreokontinentální bory na skalách - L8.1B
  • Horské třtinové smrčiny - L9.1, Rašelinné a podmáčené smrčiny - L9.2
  • Rašelinné březiny – L10.1
  • Další zastoupené biotopy (T1.2 – přechodný fragment, T1.3, T1.10, T4.2, K3, K2.1, M1.3, M1.4, L3.1)

Zvláště chráněné a vzácné druhy rostlin typické pro Brdy:

Pedicularis palustris (§2, C2), Pedicularis sylvatica (§2, C3), Iris sibirica (§2, C3), Dactylorhiza majalis (§3, C3), Trollius altissimus (§3, C3), Platanthera chlorantha (§3, C3), Carex pulicaris (§3, C3), Drosera rotundifolia (§2, C3), Parnassia palustris(§3, C2), Hupersia selago (§3, C3), Arnica montana (§3, C3), Phyteuma orbiculare (§2, C2), Oxycoccus palustris (§3,C3),Gentiana pneumonanthe (§2, C2), Ophioglossum vulgatum (§3, C2), Soldanella montana (§3, C3), Typha shuttleworthii (A1, C1), Triglochin palustre (C2), Lycopodium annotinum (§3, C3), Trifolium spadiceum (C3), Crepis mollis ssp. hieracioides (C3),Hylotelephium telephium (C3), Carex appropinquata (C2), Potamogeton acutifolius (C2), Potamogeton trichoides (C2),Antennaria dioica (C2), Limosella aquatica (C3), Carex hartmanii (C3), Carex appropinquata (C2), Carex umbrosa (C2), Carex davalliana (§3, C2), Dactylorhiza fuchsii (§3, C4a), Menyanthes trifoliata (§3, C3)

  •  Další význačné druhy rostlin hoského rázu v Brdech: Blechnum spicant (C4a), Calamagrostis villosa, Cardaminopsis halleri,Lastrea limbosperma, Petasites albus, Trientalis europaea, Scorzonera humilis (C4a), Salix rosmarinifolia (C3), Circea alpina(C4a), Polygonatum verticillatum, Knautia maxima (C4a), Lonicera nigra, Veronica montana (C4a), Thalictrum aquilegifolium,Chrysosplenium oppositifolium (C4a), Eriophorum vaginatum, Rosa pendulina, Phyteuma spicatum, Lathyrus linifolius (C3),Centaurea pseudophrygia (C4a), Eriophorum latifolium (C2), Stellaria longifolia (C3), Juncus alpino-articulatus (C3), Juncus squarrosus, Galium saxatile, Daphne mezereum (C4a), Betula pubescens, Betula petraea nižší rostliny: Sphagnum magellanicum, S.riparium, S. recurvum, S. squarosum, S. subsecundum, Bazzania trilobata, Fontinalis squamosa, Brodoa intestiniformis, Miriquidica nigroleprosa, Parmelia stygia, Umbilicaria hyperborea a některé druhy rodu Rhizocarpon
  •  Pravděpodobně vymřelé (zejména horské) druhy Brd: Listera cordata (§1, C1), Corallorhiza trifida (§2, C2), Moneses uniflora(§2, C1), Cicerbita alpina (C4a), Polystichum lonchitis (§1, C2), Polystichum aculeatum (C4a), Streptopus amplexifolius(C4a), Vaccinium uliginosum, Sedum villosum (§1, C1), Woodsia ilvensis (C2, §2), Coeloglossum viride (§2, C2), Epipactis palustris (§2, C2), Homogyne alpina

Správa CHKO Brdy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt